Jak k nám přišel náš bouřliváček...Matyášek!

Anince byl rok, když jsme si řekli, že by k nám mohlo přijít další miminko...a tak se stalo...
Devět měsíců jsme sice museli čekat a Aninka se nemohla dočkat...ale jednou, byl krásný, teplý, červnový den...se to spustilo...
Aninka spinkala po obědě, tatínek přišel z práce a měli jsme hezkou chvilku...už mi nebylo nějak dobře, bylo dusno, před bouřkou, bolely mě záda...tak jsem si vlezla do vany, teplá voda mi pomáhala. Spustila se velká bouřka, blersky šlehaly, hromy bouřily, lilo jako z konve...
bolesti se začaly zintenzivňovat a přicházely častěji, volala jsem babičce Zdeničce, že mám bolesti po 2 minutách a babička povídala ať koukám vylézt z vany a ujíždět do porodnice...:o))).
A tak jsme jeli...Aninku jsme vyložili u babičky a chvátali do Turnova, taťka jel jak závodník, za autem létaly jiskry :o) a asi v pět hodin jsme do porodnice dorazili...
Bylo po dešti, všechno bylo krásně umyté, voňavé, svítilo sluníčko...chodila jsem po pokoji, dýchala ten krásný vzduch a těšila se na miminko, které se chystalo ven na svět...tatínek o mě pečoval, hladil mě, hlídal...s každou bolestí jsme byli, miminko i já, blíž vytouženému cíli...
Kolem osmé hodiny jsme přešli na porodní sál, co se tam dělo si moc nepamatuju, byla jsem jako ve snu, ale výsledkem byl krásný, tmavovlasý chlapeček s chloupky na zádech jako opička.
Byl nádherný, dali jsme mu s tatínkem královské jméno- Matyáš!
Bylo to 10. června 2002 ve 20.35 hodin, měřil 50 cm a vážil 3070g.

A tak k nám přišel miláček, náš něžný, citlivý Matyášek! Jeho příchod byl vskutku královský, po velkém přírodním divadle, úžasné živelné nespoutané bouřce...