To jsem si tedy dala pauzičku... Jsem v jednom kole a když už se zastavím, usnu. Nic obzvláště zajímavého nekonám a "zaznamenáníhodného" už vůbec ne...prostě se starám o děti a domácnost, život plyne... Ale v tom je možná má chyba, panuje všeobecný pocit, že péče o rodinu a domácnost není významná, důležitá, obdivuhodná, úctyhodná... a i já tomu pocitu někdy podléhám. A že stále čekám na prostor, kdy budu mít čas na nějaký významnější počin, kdy budu mít skulinku v běžném životě. To je přeci nesmysl! Není nic důležitějšího než péče o mé děti a domácnost.